Zur Startseite

Evropské hudební nástroje

Sbírku evropských hudebních nástrojů tvoří instrumentář z období 16. až 20. století. Těžiště sbírky leží především v období baroka, v 19. století a v nástrojích ze středního Německa od 17. do 20. století. Část těchto sbírek je podrobně katalogizována.

Klávesové nástroje čítají na 20 varhan a varhanních pozitivů, 30 harmonií, 40 klavichordů a 70 dalších klávesových nástrojů (cembala, spinety, viginaly). Ke sbírce patří ještě 170 klavírů, stolních klavírů, křídel a klavirogan.
Spousta vzácných nástrojů garantuje mimořádnou kvalitu této kolekce. Jedná se zejména o tři klavichordy ze 16. století a o šest nástrojů Bartolomea Cristoforiho z Florencie, vynálezce kladívkové mechaniky a jednoho z nejvýznamnějších stavitelů klávesových nástrojů všech dob. Vedle množství pokladů z Itálie, Rakouska nebo jižního Německa se na sbírce těchto nástrojů značnou měrou podílí kolekce saských, především pak lipských klávesových nástrojů. Za zmínku stojí také na 152 ručně vyrobených harmonik (akordeonů, bandonionů, koncertin, anglických koncertin), většinou ze 20. století z oblasti Vogtland.

Do sbírky drnkacích nástrojů patří na 200 kytar a louten ze 16. až 20. století. Bohatá sbírka louten a arcilouten obsahuje mistrovská díla z Itálie a jižního Německa, stejně jako nástroje hamburského mistra J. Tielkeho nebo barokní skvosty lipského stavitele J. Ch. Hoffmanna.
Tuto kolekci obohacuje přibližně 50 citer, z nichž nejstarší pochází ze 16. století. Vedle historických kytar z 18. století se ve sbírce nalézá velké množství kytar Richarda Jacoba, který pocházel z Markneukirchenu a působil ve 20. století. Kompletní zařízení jeho dílny se rovněž stalo vlastnictvím muzea. Díky 200 citerám pocházejícím z evropského území lze sledovat vývoj tohoto typu nástroje téměř bez přerušení - počínaje od tzv. šajtholtu (hmatníková citera) přes rýhovou citeru až po citeru koncertní.
Vkusnou sbírku 20 harf tvoří především nástroje ze 16. až 18. století, mimo jiné i gotická rámová harfa nebo harfy háčkové, úhlové a rané pedálové.
Do sbírky hudebních nástrojů se řadí i 17 hackenbrettů z 18. až 20. století.

Muzeum se dále pyšní sbírkou asi 300 smyčcových nástrojů ze 16. až 20. století a 200 smyčců převážně z 19. a 20. století. Ve sbírce vynikají italské renesanční lyry, cenná kolekce viol ze 17. a 18. století (viola da gamba, viola d’amore, Dessus de Viole), historické kontrabasy, četné housle, violy a některá violoncella, mezi nimiž vyniká např. speciální violoncello piccolo lipského stavitele J. Ch. Hoffmanna. Mistrovská díla pocházejí z oblasti Mittenwald, Vogtland, severní Itálie nebo z dílny Bachova současníka J. Ch. Hoffmanna. Zrovna tak jsou hojně zastoupeny neobvyklé formy těchto nástrojů z 19. a 20. století: housle podle Rittera, Stelznera nebo Chanota nebo arpeggione.
K tomu lze přičíst 35 pošetek (nebo-li houslí tanečního mistra) a několik houslí zvaných rebec ze 17. a 18. století.

Do kategorie dechových nástrojů spadá zhruba 300 plátkových nástrojů ze 16. až 20. století (hoboje, fagoty, klarinety, dudy, šalmaje, pumorty, rankety, krumhorny a další), mezi nimiž se vyskytují rarity jako např. kontrafagot z první poloviny 18. století nebo renesanční ranket ze slonoviny.
Většina ze 400 fléten ze 16. až 20. století je popsána v katalogu. Zastoupeno je mnoho typů zobcových a příčných fléten včetně zvláštností jako ozvěnné flétny, flétny v podobě vycházkové hole nebo okaríny.
Dopodrobna bylo popsáno na 130 trumpet, 50 pozounů a 15 tub z 18. až 20. století. Z přibližně 250 lesních rohů a cinků pochází několik exemplářů již ze 16. století. Vedle přirozených lesních rohů z období baroka a klasicismu nalezneme ve sbírce i různé typy klapkových a ventilových nástrojů z 19. a 20. století.

Kolekce téměř dvou set bicích a třecích hudebních nástrojů obsahuje kupříkladu 10 historických vojenských bubnů, několik párů bubnů (mezi nimi i vzácné dřevěné), 10 šelenbaumů a hrající (či zvuk vydávající) procesní tyče ze 17. až 20. století, a také množství samozvučných nástrojů starých i přes 200 let.
Sbírku cenných bicích nástrojů sestavil v roce 1980 v Lipsku T. Wolf. Mezi třecí hudební nástroje patří skvosty jako válečkový klavír (Clavicylinder), terpodion, melodion nebo tři skleněné harmoniky z 18. a začátku 19. století.

Téměř 100 mechanických hudebních nástrojů z 18. a 19. století, stejně jako nahrávací a reprodukční přístroje, dotvářejí sbírku historických hudebních nástrojů. Vedle flétnových hodin z Vídně nebo z Berlína se zde nalézají hudební automaty s dírkovanými kotouči a ocelovými hřebeny, které se svého času ve velkém množství vyráběly přímo v Lipsku. Součástí sbírky jsou i samohrající klavíry nebo křídlo se samohrajícím mechanismem (který se kladl přímo na klávesy). Rarity, jako hrající kolovrátek, mechanická ptačí klec či hrající fotoalba doplňují tuto část sbírky.

Elektrické a elektronické nástroje jsou zastoupeny jen v malém počtu a nepředstavují těžiště muzejních sbírek. Je však nutné zmínit elektrické křídlo Neo-Bechstein z roku 1934.


 
 
 
 

Museum für Musikinstrumente der Universität Leipzig | Tel: 0341/97 30 750 | Fax: 0341/97 30 759 | musik.museum@uni-leipzig.de